Odstoupily jsme…

9.8.2008 Tak jak se s Vámi dělím o radostné události, které nás potkávají, podělím se s Vámi dnes o náš neúspěch, když i neúspěchy k lovecké kynologii také patří. Nebudu psát, že jsme netrénovali a fena šla zkoušky jen vlohově, nebo tuto událost tajit, ani to že něco bylo na zkouškách špatně.

Taky vlaštovky dostaly můj vzkaz a létaly nízko nad hladinou :o))

A jak to tedy bylo:

S Korou jsem vyjely do Otaslavic, které moc dobře znám z předcházejících let, kde se konaly speciální zkoušky z vodní práce ohařů. Přihlášených bylo 24 psů s tím, že jsme byli rozděleni na čtyři skupiny a zkoušky se dělali na dvou rybnících. Jedna polovina odjela na rybník do Otaslavic a druhá do obce Želeč. Naším pěkným číslem losu bylo 19.

Bohužel jsem se nedostala do skupiny s Jarou a jeho NKO Citou ani kamarádkou Martou a její VOK Borou.

Naše skupina složená z třech maďarských ohařů, velkého, malého münsterlandského ohaře, výmarského ohaře odjela na rybník do Želeče. Tady jsem skládala vloni úspěšně zkoušky s Desou, a tak jsem věděla do jakých podmínek jedeme. Číslo losu 19 nás s Korou posunulo na třetí místo ve skupině, což bylo taky bezva. Ani první, ani poslední :o)

Zkoušky jsme začaly klidy na stanovišti, kdy jsem měla Koru pro jistotu uvázanou, a tak hodnocení této disciplíny 3 (Kora mně mile překvapila, ležela ani nedutala), jdeme dál a pokračujem disciplínou přinášení kachny z hluboké vody, tady jsem Koře věřila na maximum a zde mně taky nemile překvapila. Vše ukazovalo na bezva výkon do okamžiku, kdy si kachnu přinesla na břeh a začala si s ní hrát, povel, zvedla hlavu, povel neochota, konečně seděla u mých nohou, předání. Infarktový stav nastal a hodnocení 1 (rozhodčí zavřeli všechny oči) Nepoznávala jsem Koru ani na okamžik. Nikdy mi tohle divadílko nepředvedla, ona si to totiž schovávala na zkoušky. No, přesně mi dáma ukázala, kde můžeme „přidat“ a kde „usměrnit“. Má to holka u mně schované pro čas výcviku. Touto známkou jsme spadly do II. ceny a bylo „vymalováno“. Další disciplínou ochota na hluboké vodě. Při nácviku této disciplíny jsem se pěkně zapotila a nejen já, protože Kora nebyla ochotna jít na vodu, když v ní nic nebylo. Nakonec dva dny před zkouškama jsme vymysleli s kamarádkou Drahou www.cesky-fousek-ar.wz.cz fígl, jak na Koru a fungovalo to.

Kora zde byla hodnocena známkou 3 pro malé nedostatky. Zbýval už jenom rákos. V tento okamžik jsem pro vlastní indispozici odstoupila ze zkoušek.

Ptáte se: „Proč jsme nedokončily v II. ceně?“ Pro indispozici vůdce ;o)

Ale, jak napsala jedna moje kamarádka: “ Nehážu flintu do žita “ Naopak pokračujem v přípravě na podzimní zkoušky a odstranění chyb, které se na těchto zkouškách projevily. Nezapomenu ani na spravedlivé rozhodčí, jejich povzbuzení pro další práci a konstatování, že Kora je mládě, které má ještě vše před sebou. A taky že má :o) Takže na nějakých těch zkouškách naviděnou…

Velký dík patří Tondovi a Peťovi, kteří mně během zkoušek doprovázeli na každém kroku a byli mi nablízku. Gratulace také patří Jarovi s Citou, kterým byly osudné kačeny (na rybníku v Otaslavicích jich byli mraky), když Cita se svou vášní pro lov obdržela nulu z ochoty na hluboké vodě, když se nevrátila na povel k Jarovi ani v limitu. Jinak Cita posbírala 4 kde se dalo a nebýt nuly, mohla zamíchat pořadím. Jarek s Citou si tak ze zkoušek odvezli loveckou upotřebitelnost.

Děkuji přátelům, kteří provolávali svoje kredity, aby zjistili, jak na tom jsme a mysleli na nás na dálku.

Věřím, že příště přinesu lepší zprávy i hodnocení  ze zkoušek ;o)